Czech Quran | Přečtěte si Korán

Chapter 74 (Sura 74)
1; Ó (PLÁŠTĚM) POKRYTÝ!
2; Vstaň a varuj!
3; A Pána svého vyvyšuj!
4; A oděv svůj očišťuj!
5; A pohoršení se vzdaluj!
6; A nebuď štědrým (proto), abys (jmění své) rozmnožil.
7; A na Pána svého trpělivě čekej!
8; A když zatroubeno bude v troubu,
9; ten den pak bude den přetěžký,
10; pro nevěřící (jistě) ne lehký.
11; Nech mne s tím, jejž stvořil jsem, samotna:
12; jemuž byl dal jsem statky rozsáhlé
13; a děti, jako svědky (mu):
14; vše na hladko mu uhladil.
15; Pak ještě víc si žádá ode mne!
16; Nikoliv! Zajisté vůči znamením našim byl odbojným:
17; i uvalím naň vzestup přetěžký.
18; Zajistéť vymýšlel a pořádal —
19; nechť zabit jest – jak pořádal!
20; Znovu, nechť zabit jest – jak pořádal!
21; Pak (kolem sebe) pohlížel,
22; obočí vraštil, mračil se,
23; zády se obrátil, s pýchou vzdmul,
24; a řekl: „Toť kouzelnictví jest jen strojené:
25; řeč jest to pouze člověka.“
26; Připékat v žáru pekla budu ho!
27; Kdo poví ti, co žár pekla jest?
28; Neponechává ničeho, aniž ušetří;
29; pokožku lidem spaluje;
30; nad ním devatenácte (strážců) jest:
31; jedině anděly učinili jsme strážci ohně: a počet jich učinili jsme jen pokušením pro ty, kdož neuvěřili, aby ujištěni byli ti, jimž dána byla Kniha, a aby rozmnoženi byli ti, kteří uvěřili, a ve víře své; a aby nebyli v pochybnostech ti, jimž dána byla Kniha, jakož i ti, kteří uvěřili; a aby říkali ti, v jichž srdcích jest choroba a nevěřící: „Co chce Bůh říci tímto podobenstvím?“ Takovýmto způsobem zavádí Bůh v blud, koho chce, a vede (správně) koho chce; nikdo neví (počet) vojsk Pána tvého, mimo něho: totoť pak jest pouze napomenutí lidstvu!
32; Nikoliv! při měsíci,
33; a noci, když odchází,
34; a jitru. když jasní se:
35; (přisám, že peklo) zajisté jest jednou z (věcí) nejvážnějších,
36; varováním lidstvu,
37; pro každého z vás, jenž chce vpřed jít, neb opozditi se.
38; Každá duše svých vlastních činů jest zárukou;
39; jenže ti, kdož na pravici budou,
40; v zahradách (ráje) navzájem budou se dotazovati
41; ohledně provinilců,
42; (řkouce jim:) „Co dovedlo vás z pekla žár?“
43; Řeknou: „Nebyli jsme z těch, kdož se modlili;
44; aniž jíst jsme nuzným dávali;
45; hádky jsme vedli s těmi, kdož se hádali:
46; vylhaným den poslední jsme nazývali,
47; až když přišla nám (nyní) jistota.“
48; Neprospěje jim pak přímluvčích přímluva —
49; proč od připomínky vzdalovali se,
50; jak by byli osli splašení,
51; přede lvem (tryskem) pádící?
52; Naopak, jedenkaždý z nich chce, aby mu dány byly listy (knih) zvlášť určené!
53; Nikoliv, ale oni nebojí se života budoucího.
54; Nikoliv! Korán zajisté jest připomínkou
55; a kdožkoli chce, nechť si ho připomíná.
56; Však nebudou připomínati si (ho) leda ti, jež Bůh bude chtíti: jemu přístojí, by báli se jej; jemu přístojí odpouštění.