Czech Quran | Přečtěte si Korán

Chapter 22 (Sura 22)
1; Ó lidé, bojte se Pána svého, neboť otřesy hodiny (soudu) budou věcí úžasnou.
2; V den, kdy spatříte ji, každá kojitelka upustí kojence svého a každá žena obtěžkaná upustí břímě své: a spatříš lidi jako opilé a nebudou opilí: však trest boží přísný jest.
3; A jsou někteří mezi lidmi, kteří hádají se o Bohu, aniž by měli jakých vědomostí a následují každého Satana odbojného.
4; Předepsáno jest Satanu, aby každého, jenž za zachránce si jej vezme, v blud zavedl a dovedl jej k trestu plamene.
5; Ó lidé, jste-li v pochybnostech ohledně zmrtvýchvstání, (uvažte), že stvořili jsme vás z prachu, pak ze semene, pak ze sražené krve, pak z kousku masa buď ve tvaru aneb beztvárného, abychom dali vám důkazy (moci své). A ponecháváme v lůnech cokoliv chceme až do lhůty předurčené: pak necháme vás vyjíti jako kojence: pak dáme vám dosíci věku dospělosti: a někteří z vás zemřou, jiní pak dojdou věku sešlosti takové, že nevědí ničeho z toho, co byli před tím věděli. A vidíš zemi vyschlou: však jakmile seslali jsme na ni vodu, vzpružila se a zbobtnala: a vzrostl na ní veškerý druh rostlin rozkošných.
6; To proto, že Bůh zajisté jest pravdou (samou) a proto, že obživuje mrtvé a nade všemi věcmi moc má;
7; a že hodina (soudu) jistě přijde; není o ní pochyby; a že Bůh vzkřísí mrtvé z hrobu.
8; A jest mezi lidmi jeden, jenž hádá se ohledně Boha, aniž by měl o tom jakých vědomostí, a aniž by veden byl Knihou osvícenou.
9; Pyšně odvrací se, aby zavedl druhé od stezky boží: tomu v životě pozemském potupa bude údělem a v den zmrtvýchvstání okusiti dáme mu trestu sžíhání:
10; „Toto vezmi za to, co kupředu poslaly si ruce tvé: a Bůh nezkracuje služebníků svých!“
11; A jest mezi lidmi takový, jenž slouží Bohu ramenářsky: když postižen jest dobrem, jest spokojen: však když postižen jest zkouškou, obrátí se čelem vzad. Takto ztrácí život pozemský i život budoucí: toť zajisté ztráta jest zjevná.
12; Vzývá vedle Boha, co nemůže uškoditi mu, aniž prospěti: toť zajisté zbloudění jest daleké.
13; Vzývá toho, jenž spíše mu uškodí, než prospěje: špatný to pán a špatný to společník!
14; Zajisté pak uvede Bůh ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky, do zahrad, pod nimiž řeky tekou, neboť Bůh zajisté činí, co chce.
15; Kdožkoli domnívá se, ze Bůh nepomůže prorokovi v životě pozemském i budoucím, nechť natáhne provaz k nebi, a pak nechť uřízne jej: pak nechť dává pozor, odstraní-li lest jeho to, nač se zlobí:
16; Takovýmto způsobem seslali jsme jej jako znamení jasná a Bůh vede (cestou přímou), koho chce.
17; Zajisté ti, kdož uvěřili a Židé a sabejští a křesťané a mágové a ti, kdož Bohu dávají společníky, shledají, že Bůh rozhodne mezi nimi v den zmrtvýchvstání: neboť Bůh věcí všechněch jest svědkem.
18; Což nevidíš, že Bohu klaní se cožkoli na nebi jest i na zemi? a slunce a měsíc a hory a stromy a zvířata a většina lidí? Však mnohým již přisouzen byl trest: a koho Bůh potupý toho nikdo nemůže poctíti: Bůh pak zajisté činí, co chce.
19; Tito jsou oni dva soupeři, kteří přou se ohledně Pána svého těm pak, kdož neuvěřili, střižen jest oděv z ohně a lita bude na hlavy jejich voda vroucí.
20; Rozleptáno bude jí, cožkoliv v útrobách jejich jest i kůže:
21; a přichystány jsou pro ně obušky železné.
22; Pokaždé, když chtít budou vyjíti, mukami dohnáni, z pekla, navráceni tam budou (s voláním): „Okuste trestu sžíhání!“
23; Zajisté pak uvede Bůh ty, kdož uvěřili, a konali dobré skutky do zahrad, pod nimiž řeky tekou: ozdobeni v nich budou náramky zlatými a perlami a oděv jich tam bude hedvábný.
24; A vedeni budou k dobré mluvě a vedeni budou ke stezce ctné.
25; Těm pak, kdož neuvěřili, a odvracejí druhé od stezky boží a od modlitebnice posvátné, kterou učinili jsme pro (všechny) lidi: stejně pro ty, kdož v ní obývají, jakož i venkovské: a těm, kdož chtějí znesvětiti ji ze svévole, okusit dáme trestu bolestného.
26; A (pomni), když naznačili jsme Abrahamovi místo domu posvátného, (řkouce): „Nespolčuj se mnou ničeho, ale očišťuj dům můj pro ty, kdož obcházeti jej budou v průvodu, a kdož konati v něm budou modlitbu v stoje, neb v kleče, neb padše na tváře své.“
27; A ohlašuj lidu POUŤ: nechť přijdou k tobě pěšky, neb na velbloudech bystrých, přicházejíce ze všech průsmyků hlubokých:
28; aby dosvědčili dobrodiní poskytnutá jim a aby vyslovovali jméno Boha po určitý počet dnů nad tím, co výživou dal jim ze zvířat a dobytčat: jezte z nich a nakrmte i nuzné a chudé.
29; Pak nechť dovrší nedbalost svou a vyplní sliby své a obejdou v průvodu dům starobylý.
30; Tak (čiňte). A kdožkoli ve velké úctě bude míti své zápovědi Boha, bude to lepším proň u Pána jeho. Dovoleno jest vám maso dobytčat, vyjma dříve vám vyjmenovaných: straňte se pak poskvrny model a vyhýbejte se mluvě lživé.
31; Upřímní (buďte) k Bohu (ve víře), nespolčujíce s ním ničeho, neboť kdožkoli spolčuje co s Bohem, jako by spadl s oblak a schvátil jej pták neb odvál jej vítr do končin dálných.
32; Tak (čiňte). A kdožkoli velké učiní oběti boží, přichází to z bohabojnosti srdcí.
33; Budete míti užitek (z dobytčat obětních) až do určité lhůty: poté pak místo obětování jich bude v domě starobylém.
34; Každému národu ustanovili jsme obřady jeho, aby vyslovoval jméno Boha nad tím, čímž k výživě je obdařil v němé tváři — a Bůh váš jest Bůh Jediný: pročež do jeho vůle odevzdejte se a radostnou zvěst věstiž poníženým,
35; kteří, když vysloveno jest jméno Boha, zachvějí se v srdcích svých úctou: a trpělivi jsou v protivenstvích, jež postihnou je: a zachovávají modlitbu: a z toho, čímž (k výživě) obdařili jsme je, rozdávají.
36; A velbloudy učinili jsme oběťmi při obřadech božích: v nich mnoho dobra máte. Pročež vyslovujte jméno boží nad nimi, když stojí v řadě (před obětováním): a když byli padli na boky své, pojídejte z nich a dejte najísti těm, kdož spokojí se i tomu, jenž si žádá. Takto podmanili jsme je vám, abyste nám byli vděčni.
37; Nedostihne maso jejich, aniž krev, Boha; ale dostihne ho bázeň boží od vás. Takto Bůh podmanil vám je, abyste vyvyšovali Boha ve chvále za vedení vás: a radostnou zvěst oznamuj dobře činícím.
38; Bůh zajisté hájí ty, kdož uvěřili (před úklady); neboť on zajisté nemiluje zrádců a nevěřících.
39; Dovoleno bylo (válčení) těm, kdož válčí proto, že bylo jim ublíženo: a Bůh zajisté pomoci jim jest schopen:
40; těm, kdož vypuzeni byli z příbytků svých bezprávně, jen proto, že říkají: „Pánem naším jest Bůh.“ A kdyby Bůh nebyl zapuzoval jedny lidi druhými, byly by bývaly pokořeny kláštery a chrámy a modlitebnice a mešity, v nichž mnoho vyslovováno jest jméno boží; a Bůh dojista pomáhá tomu, kdo jemu pomáhá: a Bůh silný jest a mocný.
41; Pomůže těm, kteří, budou-li upevněni v této zemi, zachovávati budou modlitbu a dávati budou povinnou almužnu: a nabádati budou k dobru a zbraňovati budou od zla. Bohu pak přináleží konečné (rozhodnutí) věcí.
42; Nazývají-li tě lhářem, však již lháři nazýval před tebou proroky lid Noemův, a kmeny ´Ád a Tsemúd,
43; a lid Abrahamův a lid Lotův.
44; A obyvatelé Medianu: a lhářem zván byl Mojžíš! A dlouhé strpení měl jsem s nevěřícími, však poté stihl jsem je (trestem) : a jaké bylo převrácení mé!
45; A kolik měst zahladili jsme, když byla nepravostna a nyní pusta jsou a vyvrácena! A kolik studnic zasypáno jest a kolik (sbořeno) hradů výstavních!
46; Což necestovali zemí a což nemají srdce k chápání a uši k slyšení? Však nejsou to zrakové jejich, již slepi jsou, ale slepa jsou srdce v prsou jejich.
47; A budou chtíti, abys uspíšil trest (slibovaný jim). Bůh pak nikdy nebéře slibu svého zpět; a den u Pána tvého jest jako tisíc let, jak vy je počítáte.
48; A s kolika městy měl jsem dlouhé strpení, ač nepravostna byla, a pak teprv stihl jsem je trestem! Ke mně pak vše se vrací.
49; Rci: „Lidé, jáť pouze jsem vám varovatelem zjevným:“
50; a těm, kdož uvěřili a konali dobré skutky, dostane se odpuštění a výživy štědré;
51; však ti, kdož snažili se odporem znemožniti znamení naše, obyvateli budou ohně pekelného.
52; Neposlali jsme před tebou ni jednoho posla neb proroka, do jehož přání nebyl by vrhl Satan nějaké přání nesprávné, však Bůh zrušuje to, co vrhá Satan do myšlení: poté pak rozsuzuje Bůh ohledně znamení svých, neboť Bůh zajisté vševědoucí jest a moudrý.
53; (Svoluje k tomu), aby učinil to, co vrhá Satan v myšlení zkouškou pro ty, v jichž srdcích je choroba a jichž srdce zatvrzelá jsou: a nepravostní zajisté v roztržce jsou daleké.
54; A aby zvěděli ti, jimž dáno bylo vědění, že jest to pravdou od Pána tvého a aby uvěřili v ni a aby podvolila se jí srdce jejich: Bůh pak zajisté vede ty, kdož uvěřili, ke stezce přímé.
55; Však nepřestanou ti, kdož neuvěřili, pochybovati o ní, dokud nepřijde na ně hodina (soudu) z nenadání a dokud nepřijde na ně trest dne záhubného.
56; A panství nade vším v den onen přináležeti bude Bohu a on rozsoudí mezi nimi: tehdy ti, kdož uvěřili a konali dobré skutky, půjdou do zahrad rozkoše:
57; však těm, kdož neuvěřili a vylhanými nazývali znamení naše, určen jest trest potupný.
58; A ti, kteří vystěhovali se na stezce boží, poté padli v boji aneb zemřeli, Bůh dojista obštědří je údělem krásným, neboť Bůh zajisté nejlepším jest ze všech obštědřovatelů.
59; Onť dojista uvede je do místa, v němž naleznou zalíbení, a Bůh zajisté vševědoucím jest a laskavým.
60; Tak (stane se), A kdožkoli učiní odvetu stejnou měrou, jíž bylo mu ukřivděno a opět bezpráví mu učiněno jest, tomu dojista pomůže Bůh, neboť Bůh zajisté jest promíjející a velký v odpouštění.
61; Tak (stane se): protože Bůh vnáší noc v den a vnáší den v noc a že Bůh vše slyší a obzírá.
62; To proto, že Bůh jest pravdou, a že to, co vzýváte vedle něho, jest marností, a že Bůh jest nejvyšší, velký.
63; Zdaž nevidíš, že Bůh sesílá s nebe vodu a zazelená se země? Bůh zajisté dobrotivý jest a o všem zpraven.
64; Jemu přináleží vše, což na nebi jest a na zemi: a Bůh zajisté bohatý jest a chvályhodný.
65; Zdaž nevidíš, že Bůh podmanil vám cožkoli jest na zemi, jakož i lodi, jež plují po moři z rozkazu jeho? A on zadržuje nebesa, aby nespadla na zem, vyjma z dovolení jeho, neb Bůh zajisté vůči lidem laskavý jest a slitovný.
66; On jest to, který vzbudil vás k životu a poté dá vám zemříti a pak znovu vás vzkřísí: člověk zajisté jest vzdorný.
67; Každému národu určili jsme obřady, jimiž se řídí jedenkaždý: pročež nechť rozhodně nepře se (nikdo) s tebou v této věci; nýbrž volej (je) k Pánu svému, neboť ty dojista jsi veden cestou přímou.
68; A když hádají se s tebou, rci: „Bůh nejlépe ví o skutcích vašich.
69; Bůh rozsoudí mezi vámi v den zmrtvýchvstání ohledně toho, v čem rozcházeli jste se.“
70; Zdaž nevíš, že Bůh ví vše, což na nebi jest i na zemi? Vše to zajisté jest zapsáno v Knize (věčné): a toto zajisté Bohu jest snadným.
71; Oni pak uctívají vedle Boha to, ohledně čeho nebylo sesláno jim zmocnění a to, o čem nemají vědomosti: a nepravostným nebude pomocníka!
72; A když předříkávána jsou jim znamení naše jasná, seznáš na tvářích těch, kdož neuvěřili, odpor: a málo schází k tomu, aby vrhli se na ony, kteří předříkávají jim znamení naše: Rci: „Mám ohlásiti vám cos horšího nad, to, co činíte? Oheň, jejž slíbil Bůh těm, kteří neuvěřili — a špatná to bude cesta!“
73; Ó lidé, činěno jest vám podobenství: i naslouchejte mu: v pravdě ti, které vzýváte mimo Boha, nemohli by stvořiti ani mouchy, i kdyby všichni shromáždili se k tomu; a kdyby odňala jim co moucha, nemohli by odníti toho od ní. Jak slabi jsou oba: prosící i prošený!
74; Neocenili Boha pravým oceněním (moci) jeho: Bůh pak zajisté silný jest a mocný.
75; Bůh vybírá mezi anděly posly a rovněž mezi lidmi: v pravdě, Bůh vše slyší a obzírá.
76; Ví, co jest před nimi a co jest za nimi: a k Bohu navráceny budou všechny věci.
77; Vy, kteří jste uvěřili, klekejte a padejte na tváře své a uctívejte Pána svého, a konejte dobro, aby dobře se vám vedlo!
78; A bojujte pro Boha tak, jak on zaslouží si, aby zaň bylo bojováno: on vyvolil si vás a neučinil vám obtíží v náboženství: ve víře otce vašeho Abrahama. Onť nazval vás muslimy, již dříve a i v této (Knize), aby prorok váš byl svědkem vám a vy abyste svědky byli vůči lidem. Pročež zachovávejte modlitbu a dávejte (povinnou) almužnu a opírejte se o Boha: onť Pánem jest vaším: jak výborný to Pán a jak výborný spomocník!