Czech Quran | Přečtěte si Korán

Chapter 36 (Sura 36)
1; JÁ. SÍN.
2; Při Koránu moudrém,
3; tyť zajisté s jedním z poslaných,
4; na stezce přímé!
5; Seslání jest to Mocného, Slitovného,
6; abys varoval lid, jichž otcové nebyli varováni i žijí v lhostejnosti.
7; A pronesen byl již rozsudek, nad většinou jich: proto neuvěří.
8; Obtěžkali jsme šíje jejich řetězy, sáhajícími jim až k bradám, takže dozadu sražené jsou hlavy jejich.
9; A učinili jsme před nimi přehradu i za nimi přehradu; a clonou pokryli jsme oči jejich, takže nelze jim viděti.
10; A jedno jest jim, varuješ-li je, či ne: neuvěří!
11; Pouze ty varovati budeš, kdož následují Napomenutí a bojí se Milosrdného v skrytosti: těm zvěstuj odpuštění a odměnu hojnou.
12; Myť zajisté křísíme mrtvé a zapisujeme skutky jejich a stopy jejich: a všechny věci zanášíme v Knize prvotní zjevné.
13; A čiň jim podobenství v obyvatelích města, když přišli k nim poslové;
14; když poslali jsme k nim poslů dvé a lháři nazvali je: i na posilu třetího poslali jsme, a řekli: „Myť zajisté posláni jsme k vám!“
15; Řekli: „Vy pouze jste lidé jako my a Milosrdný neseslal ničeho. Vy pouze lháři jste.“
16; Řekli (poslové): „Pán náš ví, že my k vám posláni jsme:
17; a na nás jest pouze hlásání zjevné.“
18; Řekli: „Poradili jsme se ptakověštbou ohledně vás: a nepřestanete-li, dojista ukamenujeme vás a dojista stihne vás od nás trest bolestný.“
19; Řekli (poslové): „Vaše (zlá) věštba, zůstane s vámi, i když jste byli napomenuti. Ale vy jste lidem výstřednickým!“
20; I přiběhl z druhého konce města muž ve spěchu, volaje: „Ó lide můj, následujte poslané:
21; následujte ty, kdož nežádají si od vás odměny a jsou vedeni cestou (pravou)!
22; Proč neměl bych uctívati toho, jenž stvořil mne a k němuž navráceni budete?
23; Zdaž vezmu si vedle něho božstva (jiná)? Chtěl-li pak by Milosrdný přičiniti mi protivenství, neprospěla by mi přímluva jejich pranic, aniž spasiti by mne mohli.
24; Tehdy pak zajisté byl bych v bloudění zjevném.
25; Zajisté uvěřil jsem v Pána našeho: pročež slyšte mne!“
26; Bylo řečeno mu: „Vejdi v ráj!“ I řekl: „Kéž by jen lid můj věděl,
27; jak odpustil mi Pán můj a jak učinil mne jedním z poctěných!“
28; A neseslali jsme na lid jeho poté vojska s nebe, aniž co jiného seslali jsme.
29; Pouze jedno vzkřiknutí zaznělo a hle, byli zhubeni!
30; Běda služebníkům mým! Žádný nepřišel jim prorok, aniž by si nebyli smích z něho tropili.
31; Což neviděli, kolik zahladili jsme pokolení před nimi a že zajisté k nim se nenavrátí?
32; Nýbrž že všichni dohromady nám budou předvedeni.
33; Znamením jim jest země zmrtvělá, již křísíme a dáváme vycházeti z ní zrnům (obilným), z nichž pojídají.
34; A učinili jsme na ní zahrady datlovníků a révy vinné, a dali vyvříti na ní pramenům:
35; aby pojídati mohli z plodů (všeho) toho, ač nevytvořily jich ruce jejich. Což nebudou vděčni?
36; Chválen budiž ten, jenž stvořil druhy všechny, ve všem, co vydává země, v nich samých, a v tom, o čem nevědí!
37; Znamením jim jest noc: svlékneme s ní den a hle, v temnotách jsou!
38; A slunce, běžící k sídlu svému: takové jest určení Mocného, Vševědoucího!
39; A měsíc: určili jsme mu období, dokud nezmění se v podobu starého listu palmového.
40; A slunci není dovoleno, aby dostihlo měsíce; aniž noc předstihne den; však oba svou drahou po obloze jdou.
41; A znamením jest jim, že nesli jsme potomstvo jejich v arše přeplněné,
42; a stvořili jsme pro ně (lodi) jí podobné, na nichž plují:
43; a chceme-li, utápíme je, a není vysvoboditele jim, aniž jsou spaseni,
44; leda z milosrdenství našeho, pro těšení se (světu) dočasné.
45; A když řečeno jest jim: „Bojte se toho, co před vámi jest i toho, co jest za vámi, abyste slitování dosáhli,“ (nedbají).
46; A nepřijde jim znamení ze znamení Pána jejich, aniž by se od něho neodvraceli.
47; A když řečeno jest jim: „Rozdávejte (almužnu) z toho, čímž obdařil vás Bůh,“ říkají ti, kdož neuvěřili, k těm, kteří uvěřili: „Zdaž krmiti budeme ty, jež nakrmil by Bůh, kdyby chtěl? Vyť pouze jste v bludu zjevném.“
48; A říkají: „Kdy naplní se onen slib, jste-li pravdomluvnými?“
49; Co čekají jiného, než vzkřiknutí jediné, jež přikvačí na ně, mezitím, co hašteří se?
50; A nebudou s to, aby učinili závěť, aniž k rodině své se navrátí.
51; A zatroubeno bude na roh, a hle, z hrobů svých k Pánu svému vylézati budou.
52; Řeknou: „Běda nám! Kdo vzbudil nás z našeho místa spánku? Totoť jest, co slíbil nám Milosrdný a pravdu měli poslové.“
53; Pouze jedno vzkřiknutí bude a hle, všichni budou nám předvedeni.
54; A v onen den nebude ukřivděno žádné duši a odměněni budete jen dle toho, co činili jste.
55; V den onen obyvatelé zahrady (rajské) budou zaměstnáni radováním se.
56; Oni a manželky jejich, ve stinném (loubí) na pohovkách odpočívati budou.
57; Tam ovoce budou míti a vše, oč požádají.
58; „Pokoj vám!“ bude pozdrav jim od Pána jejich slitovného.
59; Buďte pak odděleni dnes, ó provinilci!
60; Neučinil jsem s vámi úmluvu, synové Adamovi: „Neuctívejte Satana, neb nepřítelem jest vám zjevným?
61; Nýbrž uctívejte mne: totoť jest stezka přímá!
62; Však on již zavedl v blud vás počet velký: což nepochopili jste toho?
63; Totoť jest peklo, jež slíbeno bylo vám:
64; pecte se v něm dnes za to, že nevěřili jste!“
65; V den onen zapečetíme ústa jejich: a mluviti budou k nám ruce jejich a dosvědčí nohy jejich to, co konali.
66; A kdybychom chtěli, zaclonili bychom oči jejich; pak o překot pádili by po stezce, však jak viděli by ji?
67; A kdybychom chtěli, dali bychom ztrnouti jim na místech jejich, takže by nebylo lze jim jíti vpřed, aniž vrátiti se.
68; A tomu, jemuž prodloužíme věk, ohneme tělo stářím: což toho nepochopí?
69; A nenaučili jsme jej básnění, aniž jest mu ho třeba. Neb toto jest pouze Napomenutí a Čtení zjevné,
70; aby varován byl jím, kdožkoli živ jest, a aby pronesen jím byl rozsudek nad nevěřícími.
71; Což neviděli, ze stvořili jsme pro ně mezi věcmi, jež urobily ruce naše, dobytčata, nad nimiž vládci jsou?
72; A podrobili jsme jim je: na nich pak jezdí a z nich požívají:
73; a z nich mají užitek (mnohý) a nápoje — což nebudou, nám vděčni?
74; Nicméně vzali si vedle Boha božstva (jiná), aby snad měli pomocníky.
75; (Tato) nejsou s to, aby pomohla jim: a oni jsou jen vojem (pro ně) pohotovým.
76; Nermutiž tě nijak řeč jejich: myť zajisté víme, co tají, i co veřejně přiznávají.
77; Což neviděl člověk, že stvořili jsme jej z kapky (semene): a hle, on protivníkem jest (nám) zjevným!
78; A činí nám podobenství, zapomenuv stvoření své, řka: „Kdo vzkřísí kosti zetlelé?“
79; Rci: „Vzkřísí je ten, jenž stvořil je po prvé, neb on v tvoření veškerém jest učený:
80; ten, jenž učinil vám ze stromu zeleného oheň: a hle, z něho zapalujete si!“
81; Což nemá ten, jenž stvořil nebe i zemi, moci, aby stvořil jim podobné? Věru, že ano: onť Stvořitelem jest učeným!
82; Rozkaz jeho, když chce, aby co bylo, jest jen: „Staň se!“ a stane se.
83; Chválen budiž (tedy) ten, v jehož ruce jest vláda nad věcmi všemi a k němuž navráceni budete!